Náhled shrnutí
Maus II: Válečné jizvy a dědictví – Hluboký ponor do přežití, paměti a odkazu
Ahoj! Dneska se společně ponoříme do druhého dílu legendárního komiksu Arta Spiegelmana, do "Maus II". A hned na začátek musím říct, že tohle není žádné lehké čtení na pláž. Tohle je druhá část jeho neuvěřitelného grafického románu o jeho otci, Vladasovi, který přežil holocaust. Je to těžké, je to emocionální a upřímně, je to jedna z nejintenzivnějších věcí, co jsem kdy četl. Pojďme si rozebrat, co dělá "Maus II" tak výjimečným, podíváme se na Vladasův život po válce, jak se s tím vším vyrovnával a jak to celé ovlivnilo i Arta, jeho syna a autora komiksu.
Váha toho, co přišlo potom
Zatímco první "Maus I" se soustředil hlavně na Vladasovy otřesné zážitky během samotného holocaustu – víte, ghetta, koncentrační tábory, neustálý strach – "Maus II" navazuje na příběh Vladasa a jeho ženy Anji, když se po válce snaží znovu postavit na nohy. Ale to "postavit na nohy" je tady hodně ošemetné slovo. Není to tak, že by lusknutím prstů bylo všechno v pořádku. Ani náhodou. Jedna z největších věcí, která vás v "Maus II" zasáhne, je to, že trauma prostě nekončí s válkou. Vladek je naživu, je svobodný, ale nese si s sebou obrovské břemeno. Neustále prožívá ty nejhorší momenty svého života a to ovlivňuje všechno. Je paranoidní, je extrémně šetrný (což jsme tušili už v "Maus I", ale tady to opravdu graduje) a potýká se s hlubokou depresí a úzkostí. Je to, jako by mu válka zanechala neviditelné jizvy, které jsou stejně hluboké, ne-li
Vladek: Příběh přeživšího, vyprávěný a přetřásaný
Art se snaží zachytit otcův příběh, že? Ale není to jednoduchý proces. Vladek vypráví svůj příběh Artovi, který ho kreslí. Tato meta-úroveň, kde umělec a subjekt jsou zároveň otec a syn, je to, co dělá "Maus" tak jedinečným. V "Maus II" vidíme Vladasův poválečný život v Queensu v New Yorku. Snaží se uživit, potýká se se svými sklony k hromadění věcí a často je těžké s ním vycházet. Má v sobě zakořeněnou mentalitu "přeživšího", co